HOF-MUSICI

Lamentationes Jeremiæ Prophetæ

Cristofaro Caresana, Giovanni Pietro Colonna

Hudba k obřadům Svatého týdne v Neapoli, v Boloni a ve Vídni kolem roku 1680


Feria quinta in Coena Domini (Zelený čtvrtek)

Giovanni Paolo Colonna (ca. 1600 - 1666)

Lectio I - pro soprán a basso continuo

Lectio II - pro soprán a basso continuo

Lectio III - pro bas a basso continuo

Feria sexta in Parasceve (Velký pátek)

Cristofaro Caresana (ca. 1640 - 1709)

Lectio I - pro soprán a basso continuo

Lectio II - pro soprán a basso continuo

Lectio III - pro alt a basso continuo

Sabbatum Sanctum (Bílá sobota)

Giovanni Paolo Colonna (ca. 1600 - 1666)

Lectio I - pro soprán a basso continuo

Lectio II - pro alt a basso continuo

Lectio III - pro alt a basso continuo


Kamila Zbořilová - soprán

Monika Jägerová - alt

Ivo Michl - basbaryton

Dalibor Pimek - barokní violoncello

Marek Kubát - teorba a barokní kytara

Ondřej Macek - cembalo

Hof-Musici jsou vokálně-instrumentálním souborem specializovaným na interpretaci hudby 17. a 18. století. Německo-latinský název souboru (doslova "Dvorní hudebníci") odkazuje na obvyklé označení šlechtických kapel na území Svaté říše římské v období vrcholného baroka. Na tuto tradici navazuje nejen mezinárodní složení souboru, nýbrž také jeho repertoár zaměřený zejména na hudbu význačných italských skladatelů, jejichž díla byla prováděna v palácích, chrámech a divadlech v zemích bývalé habsburské monarchie (A. Vivaldi, B. Marcello, N. Porpora, J. A. Hasse, A. Boroni aj.). Zvláštní pozornost soubor věnuje tvorbě italských skladatelů působících u vídeňského císařského dvora (A. Draghi, G. B. Pederzuoli, A. Cesti, A. Caldara, G. Porsile aj.). Repertoár souboru je přitom téměř výhradně tvořen skladbami v nové době nepublikovanými a neprovedenými, které jsou v rukopisech uchovávány v evropských knihovnách a archivech.

Hlavní zájem souboru patří italské kantátě, oratoriu a především opeře 17. a 18. století v dobovém scénickém provedení. Pěvečtí sólisté souboru se kromě vokální praxe zabývají také dobovým hereckým stylem. Toto zaměření souboru vedlo k zahájení spolupráce se zámkem v Českém Krumlově, kde se nachází unikátně dochované barokní divadlo z roku 1766. Od roku 2000 zde Hof-Musici každoročně uvádějí v novodobé světové premiéře některé z hudebně dramatických děl od předních operních skladatelů období vrcholného baroka, jejichž tvorba je dnes neprávem opomíjena.

Hof-Musici jsou hostem na festivalech v České republice i v zahraničí: Velikonoční festival duchovní hudby Brno, Hudební festival Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou, Theatrum Kuks, Další břehy Opava, festival Baroko v Olomouci, Haydnovy hudební slavnosti, Cultura Profonda Slavonice, festival Feste Musicali per San Rocco v Benátkách (Itálie), Internationale Händel-Festspiele Göttingen (Německo), Baroque à Saint-Roch Liège (Belgie), Festival Galuppi v Benátkách (Itálie), Varaždínské barokní večery (Chorvatsko), Haydn-Tage Rohrau (Rakousko), Haydnův festival na zámku Eszterháza (Maďarsko), Festival Il Suono & Il Sacro v Casertě (Itálie), Handel Festival Japan (Tokio), Budapešťský jarní festival aj. Od roku 2008 jsou Hof-Musici residenčním souborem Festivalu barokních umění v Českém Krumlově. Od roku 2015 je soubor partnerem města Český Krumlov při revitalisaci tamních klášterů. V nově zrekonstruovaných prostorách bývalého konventu klarisek tak soubor nalezl zázemí pro svoji činnost, včetně pořádání koncertů, seminářů aj.

Zakladatelem a vedoucím souboru je cembalista Ondřej Macek.


Lamentationes Jeremiæ Prophetæ

Starozákonní kniha Pláč Jeremiášův patří k nejlepším příkladům hebrejské poezie a již po více než dvě tisíciletí platí za dokonalé vyjádření zármutku a nářku. Prorok v ní oplakává zkázu Jeruzaléma a jeruzalémského Chrámu v roce 586 před Kristem. Dodnes předčítají ortodoxní Židé tyto texty u jeruzalémské Zdi nářků. V katolickém křesťanství se Lamentace staly součástí liturgie Svatého týdne. Jako čtení (Lectiones) na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu byly již ve středověku zpívány chorálně a od poloviny 15. století se začínají objevovat také jejich vícehlasá zhudebnění. Jednotlivé verše latinského textu jsou vždy uváděny písmeny hebrejské abecedy (Aleph, Beth, Gimel &c.) a každé čtení ústí do zvolání "Jerusalem, Jerusalem, convertere ad Dominum Deum tuum" ("Jeruzaléme, Jeruzaléme, obrať se k Hospodinu, Bohu svému"). Mimořádné oblibě se tento žánr, umožňující velice expresivní zhudebnění, těšil v barokní Neapoli. Až do konce 18. století téměř každý skladatel neapolské školy zhudebňoval také Lamentace.

Cristofaro Caresana (cca 1640-1709) se sice narodil v Benátkách, ale celou svou hudební tvorbou je spjat s Neapolí. Od roku 1658 působil jako tenorista, varhaník, skladatel a maestro di cappella při nejdůležitějších neapolských hudebních institucích (operní společnost Febi Armonici, Conservatorio di S. Onofrio, Cappella del Tesoro di S. Gennaro, Real Cappella di Palazzo). Kromě toho byl členem kongregace oratoriánů (Congregazione dell'Oratorio dei Girolamini), která v 17. a 18. století patřila k nejvýznamnějším neapolským podporovatelům pěstování duchovní hudby. V archivu kongregace (Biblioteca dei Girolamini) jsou dodnes uchovávány Caresanovy autografy datované v rozmezí let 1659 a 1709. Jakkoli Caresana po smrti upadl do takřka naprostého zapomnění, jeho více než 200 dochovaných, převážně duchovních skladeb dokládá, že jej lze spolu s Francescem Provenzalem řadit k nejvýznačnějším představitelům neapolské hudby 17. století.

Giovanni Paolo Colonna (1637-1695) je naproti tomu čelným představitelem dalšího z nejvýznamnějších hudebních center Itálie 17. století, a sice Boloně. Po většinu života působil jako maestro di cappella v tamním slavném chrámu San Petronio. Ačkoli nikdy nezastával žádný oficiální post u císařského dvora ve Vídni, byl jedním z oblíbených autorů hudbymilovného císaře Leopolda I., který si vyžádal, aby mu byly každoročně zasílány opisy všech Colonnových chrámových skladeb. Proto se také mnoho jeho skladeb dochovalo, často unikátně, v Rakouské národní knihovně (Österreichische Nationalbibliothek) ve Vídni, jako je tomu i v případě námi nastudovaných Lamentací proroka Jeremiáše.

jQuery Tlačítko na začátek by William from Wpromotions.eu